V pátek 13. 1. státní společnost ČEPRO zveřejnila dokument, podle kterého nakoupila biopaliva od společnosti PREOL z koncernu Agrofert za 3,4 miliardy Kč. Spolu se Seznam zprávami jsme získali informaci o dalších loňských obchodech mezi oběma společnostmi za 3,9 miliardy bez veřejné zakázky. Celkem tedy loni PREOL získal 7,3 mld. Kč. Rekordní rok měla i společnost UNILES, která získala zakázky za více, než 2,3 miliardy Kč. Celkově tak Agrofert vystoupal k částce téměř 10 miliard Kč, což je trojnásobek oproti dosud rekordnímu roku 2020.
Tato skutečnost je v předvečer prezidentských voleb zajímavá sama o sobě - veřejnou diskusi o ní však ponecháme jiným. V tomto článku bychom rádi znovu otevřeli otázku zákonnosti předchozích nákupů společnosti ČEPRO, neboť se jedná o téma relevantní pro stovky dalších státních a městských firem.
Za doby vlády Andreje Babiše nákupy biopaliv probíhaly v drtivé většině mimo veřejné zakázky. Nyní naopak nákup proběhl řádně v režimu zákona o veřejných zakázkách, podobně jako tomu bylo před nástupem vlády Andreje Babiše. Společnost ČEPRO tvrdí, že v režimu veřejné zakázky nakupuje dobrovolně, a v dotčených letech bylo jednoduše ekonomicky výhodnější zakázky nerealizovat. Důvod výluky může být i zákon o střetu zájmů tzv. Lex Babiš. Ten zakazuje zadávání zakázek firmám členů vlády, a mohl tak logicky vést státní firmu k extenzivnímu využívání právně sporného postupu po dobu angažmá pana Babiše ve vládě.
ČEPRO i Agrofert souvislost se zákonem o střetu zájmů v minulosti popřely. Čísla prezentovaná v grafu výše však přinášejí nové pochybnosti - možná časová souvislost se zde nabízí. Nehledě na ni však má smysl řešit otázku: je v pořádku, aby strategická státní firma nakupovala bez výběrového řízení? Měl by v takových případech být nějak ošetřen střet zájmů?
Právní nejistota nejen v Čepru
V Datlabu se zabýváme vyhledáváním rizik ve veřejných zakázkách. Děláme audity pro ministerstva, kraje - typicky řešíme problematické nákupy v řádu jednotek milionů. Když náš nástroj Kontrola zkoumal data pro celou ČR, vyskočil na nás mezi prvními právě obchodní vztah mezi společností ČEPRO a Agrofertem - protože tam bez veřejné zakázky proteklo 5 miliard Kč. Navíc v době, kdy ČEPRO měla ve správě Alena Schillerová. Proto jsme se tehdy rozhodli upozornit na případ veřejně. Podklady jsme postoupili spolku Oživení. Jeho podnětem se však Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodl nezabývat, a to na základě stanovisek Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, řízených tehdy paní Schillerovou a panem Havlíčkem. Jedinými relevantními dokumenty pro případ tak zůstává korespondence ÚOHS, ministerstev a neziskových organizací. Závazné rozhodnutí úřadu není k dispozici.
Naší ambicí není popsané transakce kriminalizovat. Právní situace je sporná a vedení společnosti ČEPRO nejspíše postupovalo v dobré víře. Pro budoucí fungování veřejného sektoru je však kritické vyjasnit, kdy veřejně vlastněné firmy mohou nakupovat bez veřejné zakázky, a jak v takové situaci má být řešen střet zájmů. Obdobné situace řešíme s klienty za zavřenými dveřmi v řadě jiných státních či městských firem. Právní nejistota zde stojí zbytečné peníze i energii. Rozhodnutí ÚOHS ve věci ČEPRO a následná veřejná debata by mohly v tomto směru pročistit vzduch.
P.S. Zpráv zveřejňujeme v předvečer voleb, což se může jevit jako nevhodné. Činíme tak proto, že informaci o zakázkách ČEPRO i Lesy zveřejnily až v minulém týdnu. Veřejnost si nevšimla, naši roboti na sklízení dat ano.
