Datlab Institut, z. s., spouští neziskový web Tendrnoš.cz (https://tendrnos.cz/), který pomůže laické veřejnosti sledovat veřejné zakázky vlastní obce nebo obecní firmy. Aktivní občané, drobní řemeslníci nebo politici a novináři mohou bez složitých registrací sledovat, co se v jejich okolí bude dít.

Veřejnost často vůbec netuší, že existují tzv. profily zadavatelů, kterých je v ČR přes 25,000. Dostávat upozornění z jednotlivých profilů zadavatelů není bez složitých registrací často ani možné. Díky tomu, že sledujeme všechny profily zadavatelů v Česku, umíme vás upozornit na každou nově vypsanou veřejnou zakázku vámi vybraného zadavatele.

Proč vznikl Tendrnoš?
Cílem je víc konkurence, méně chyb, vyšší důvěra veřejnosti. Chceme umožnit lidem zdarma a snadno dostávat včasné informace o tom, co se za jejich daně bude stavět nebo nakupovat.

Pro koho?
Typickým uživatelem je aktivní občan, zastupitel nebo místní firma. Díky včasné notifikaci mohou:

• sledovat významné zakázky obce nebo obecní firmy,
• přihlásit se do soutěže, rozšířit okruh dodavatelů,
• upozornit na chyby v zadávací dokumentaci.

Co je unikátní?

• Celoplošné pokrytí - Tendrnoš monitoruje všechny profily zadavatelů v ČR.
• Včasná notifikace e-mailem - bez nutnosti registrace na různých elektronických nástrojích.
• Bez komerčního motivu - projekt je neziskový a pro všechny zdarma.

Jak to funguje?
Uživatel si vybere zadavatele (obec, kraj, organizaci) a Tendrnoš mu pošle upozornění na nově zveřejněnou zakázku na profilu zadavatele, kde by měl najít kompletní dokumentaci k zakázce nebo např. lhůtu pro podání nabídek.

“Tendrnoš je podle vzoru Krakonoš – ví o všem, co je v lese zakázek nového. Když se o zakázce dozvíte včas, můžete se ozvat, přihlásit nebo zkontrolovat podmínky. To je nejjednodušší cesta, jak zlepšit soutěž i kvalitu veřejných projektů,“ říká Marek Zelenka z Datlab Institutu.

„Na českém internetu chyběl jednoduchý nástroj, který skutečně hlídá všechny profily zadavatelů napříč republikou. Tendrnoš tu mezeru zaplňuje – dává veřejnosti i firmám informační náskok a zadavatelům rychlou zpětnou vazbu,“ doplňuje Jiří Skuhrovec.

Tendrnoš.cz by nevznikl bez podpory Aliance pro moderní stát.

Nedávné uzavření ESM Ministerstvem spravedlnosti (vynucené judikaturou) má na naše služby pouze malý a dočasný vliv. Samo ministerstvo deklaruje, že většinu údajů ESM získává díky tzv. průpisu z Obchodního rejstříku. Typicky se jedná o fyzické osoby s libovolným podílem v s.r.o.,  osoby se 100% podílem v akciové společnosti anebo statutáry právnických osob bez skutečných majitelů (spolky, obecní firmy apod.). Naše algoritmy navíc jdou o kousek dál - třeba do nepřímých vazeb, díky kterým máme obrázek ještě úplnější. Reálný stav zjednodušeně popisuje následující graf:

Výpadek ESM se tedy může týkat až 4.2 % podnikajících osob v ČR, pokud by všechny tyto subjekty v posledním měsíci změnily skutečné majitele. Firmy ale majitele mění v průměru jednou za tři roky, proto dnes pravděpodobně máme údaj odlišný od ESM řádově u 0,1 % firem. Toto číslo považujeme vzhledem k reálné chybovosti samotné ESM za zanedbatelné. Nicméně ano - pokud je mezi nově přiznanými vlastníky např. sankcionovaný rus nebo ministr, pak jej dočasně neumíme zjistit (není-li zároveň v orgánu firmy - jejich prověřování běží  u 100 % firem). Uzavíráme tedy, že riziko nesprávného prověření mírně vzrostlo, nicméně naše nástroje nadále naplňují požadavek řádné péče při prověřování na sankce a střet zájmů.  

V Datlabu ale samozřejmě cílíme na to mít trvale nejlepší data - proto již máme s Ministerstvem dohodu na přístupu k neveřejné části a možnosti data omezeně poskytovat třetím stranám. Čekáme pouze na IT dodavatele ministerstva, aby napojení uskutečnil, a naše nástroje budou z prvních, kam se data opět propíšou. Přislíbený termín byl posunut na březen 2026 - bohužel, jeho ovlivnění není v naší moci. Po obnovení bude služba opět prověřovat aktuální skutečné majitele, jejich výpis však bude poskytován pouze osobám s právem na takové údaje nahlížet (typicky veřejní zadavatelé, osoby povinné dle AML).

Bonus pro veřejné zadavatele

V souladu se stanoviskem expertní skupiny MMR lze zjišťovat údaje z ESM prostřednictvím zástupce. Certifikát ze služeb Sankce a Tenderman tedy bude po březnu možné využít v souladu s § 122 ZZVZ jako výpis skutečných majitelů, který je nutno pořizovat při každém zadávacím řízení. Oproti ESM navíc děláme i to, k čemu výpis má sloužit - tedy prověření na střet zájmů i sankce. Což je mimochodem poměrně aktuální -  v ČR je aktuálně od prosince 215 firem vlastněných 6 různými ministry vlády, kterým podle § 4b zákona o střetu zájmů nelze zadat žádnou veřejnou zakázku, ani malého rozsahu. Proto uzavíráme - prověřujte své dodavatele, ideálně s námi a automaticky :).  

Na Datlab Sankce přidáváme praktickou novinku - každý den automaticky prověříme všechny české subjekty, se kterými uveřejníte smlouvu. Nemusíte tedy dělat nic, jednou za měsíc vám přijde shrnutí, kolik partnerů jsme vám prověřili.

Hlídač sankcí - průběžně sleduje, zda vámi dříve kontrolované subjekty nespadly pod sankce. Nově do něj můžeme automaticky přidat každou firmu, se kterou uveřejníte smlouvu v registru smluv.

Sankcionovaným osobám a jejich firmám nesmíte zaplatit ani korunu. Každý rok takových osob přibyde řádově 1000. Od 1. 1. 2026 navíc novela trestního zákona zpřísňuje tresty za porušení sankcí. Jenže kdo to má pořád kontrolovat? Už nemusíte.

Stačí se dozvědět o sankcích až po uveřejnění smlouvy?

Sankční nařízení zakazuje sankcionovaným osobám zpřístupnit prostředky (tj. např. platit peníze), ne s nimi uzavírat smlouvy. U velkých smluv samozřejmě nadále doporučujeme prověřovat si partnery předem, ale i zpětné prověření může být zcela dostatečné, aby nedošlo k porušení sankčních nařízení.

Typický příklad:

1. 12. Uzavřu smlouvu s firmou AnnaVanna, s.r.o.

2. 12. Uveřejním smlouvu v registru smluv. Firma začíná dodávat službu a okamžitě fakturuje se splatností 14 dnů.

3. 12. Datlab vidí smlouvu v registru, posílá mi e-mail, že zjistil riziko napojení na sankcionovanou osobu (vlastníkem je Natallia Sudliankova). Mám 13 dnů na reakci.

16. 12. Faktura je splatná. Platit ji odmítám s odkazem na sankční zákon, který jsem díky hlídači registru smluv neporušil. Hurá!

Kolik to stojí?

Samotnou funkci zapínáme na požádání zdarma. Může ale být potřeba navýšení tarifu, protože počet prověření díky ní naroste. Nabídneme vám ji při prodloužení smlouvy - pokud byste o ni měli zájem dříve, ozvěte se.

Sankce už jsou tu napořád. Nemají ale lidem brát čas

Individuální sankce se staly běžně využívaným nástrojem zahraniční politiky EU, a jen menšina jich dnes míří proti Rusům. I když válka na Ukrajině skončí, sankce tu zůstanou - od zmíněného trestního řádu po standardní požadavky auditu či poskytovatelů dotací. Těm navíc nestačí, že sankce dodržujete. Často navíc musíte být schopní prokázat, že je dodržujete.

Zkrátka a dobře, sankce znamenají pár dalších paragrafů které každá organizace prostě musí řešit - porušení je trestné (nový trestní zákoník od 1. 1. 2026 dokonce tresty zpřísňuje). To ale neznamená, že vám mají krást čas. Proto se v Datlabu snažíme o maximální automatizaci - s hlídačem budete mít veškeré prověřování doloženo, a prakticky bez práce.

Zaujala vás nová funkce? Ozvěte se na sankce@datlab.eu, ať můžeme šetřit práci i u vás.

Minulý týden Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že 17. 12. 2025 uzavře Evidenci skutečných majitelů pro veřejnost. Důvodem je tlak na ochranu osobních údajů. Zkomplikuje se tak "ruční" ověřování obchodních partnerů na sankce, střet zájmů a podobně. Je obtížné prověřovat skutečné majitele, když k nim nemáte přístup. Uživatelé služby Datlab Sankce však mohou být v klidu. Služba bude nadále prověřovat majetkové struktury firem v maximálním možném rozsahu, a tedy naplňovat povinnost řádné péče.

Jaký přesně ten rozsah bude, zatím není jisté. Naší ambicí je zachovat prověřování majitelů v plné šíři, obdobně s Ministerstvem však současně omezit přístup ke jmenným seznamům ověřovaných osob na vymezený okruh příjemců. Veřejní zadavatelé a povinné subjekty AML tak stále dostanou opis seznamu skutečných majitelů postačující pro naplnění např. zákona o veřejných zakázkách (§ 122 odst. 5 ZZVZ), jiní uživatelé pak obdrží jen výsledek tohoto prověření a tento seznam osob neuvidí. Takový je plán. Zda se ho podaří naplnit zatím není jisté.

Netěší nás to, ale aktuální judikatura tlačí na skrývání veškerých údajů. Proti ní naopak jde potřeba nástrojů umožňujících dodržování sankčních nařízení, AML a zákona o veřejných zakázkách. Ministerstvo spravedlnosti jeví zájem spolupracovat na rozumném řešení, o případném pokroku vás budeme informovat zde.

Dnes spouštíme databázi pochybení dodavatelů - případů, kdy firma dodala nekvalitně, pozdě nebo jinak v rozporu se smlouvou. Takové zadavatele totiž je možné ze zakázky vyloučit, jak nedávno opět potvrdil ÚOHS. Naším cílem je sdílet informace o nekvalitním plnění napříč zadavateli a umožnit tak veřejnému sektoru tlačit na vyšší kvalitu a spolehlivost při plnění veřejných zakázek.

Aktuálně máme informace o cca 2500 pochybeních 1000 dodavatelů. Nejedná se o žádné dojmy, ale pouze případy, kdy zadavatel prokazatelně uplatnil smluvní sankce. Informace lze získat v nástroji Tenderman.cz, v jednání je i zpřístupnění v rámci některých profilů zadavatele. S metodikou nám pomohli specialisté z advokátní kanceláře KGS Legal (i na základě zkušeností s provozem obdobného registru).

Jak to vypadá v praxi?

U každého dodavatele přibyla informace označená Pochybení dodavatele (vedle dalších sedmdesáti rizik typu mezinárodních sankcí, střetu zájmů či bankrotu firmy). Ta je většinou zelená (=vše ok) a můžete díky ní klidněji zadávat. Může ale také zčervenat, například takto:

Rozklik pak vede na informaci o povaze pochybení a o zadavateli, u kterého lze zjistit další detaily.

Jednoduché, ne? Samozřejmě, ta těžká písemka je podobná data získávat a udržovat - což v tomto rozsahu, pokud víme, nikdo jiný v ČR nedělá.

Jak získáváme data?

Většinu informací nám poskytli zadavatelé, ať už z vlastní iniciativy či na žádost podle informačního zákona, případně jsme je získali vlastním šetřením. Aktuálně jsme na cca 2500 pochybeních a pracujeme na dalším rozšiřování.

Proto samozřejmě vítáme i podněty samotných zadavatelů - sdílení vlastních špatných zkušeností do nástroje Tenderman.cz využívaného desítkami velkých zadavatelů (např. Hlavní město Praha, České dráhy, Kraj Vysočina nebo Krajská zdravotní) může být efektivním nástrojem posílení vaší pozice pro jednání s budoucími dodavateli (uvidíte na jejich minulá pochybení) i stávajícími dodavateli (bude jim hrozit, že pochybení na vaší zakázce ovlivní jejich šance na budoucí zakázky jiných dodavatelů). V případě zhojení vzniklé škody pochopitelně umožňujeme zadavatelům takto poskytnutou informaci z databáze opět odstranit - pro vložení i výmaz pochybení dodavatele stačí nám napsat na pochybeni@datlab.eu, ideálně podle instrukcí popsaných v dokumentaci. V případě zájmu zadavatelů takto poskytnuté informace i zveřejníme.

Co s chybujícím dodavatelem?

Zkušení zadavatelé už vědí, kam míříme. Firmu, která se v minulosti dopustila závažných nebo opakovaných pochybení, lze podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ vyloučit z veřejné zakázky. To je však poměrně ostrý krok, vyžadující kus odvahy a solidní právní argumentaci (doporučujeme se obrátit třeba na KGS Legal). Jak se ale dočtete v naší  dokumentaci, je tu i paleta měkčích kroků, kterými se zadavatel může chránit.

Jedná se např. o ověření, že dodavatel podnikl kroky k nápravě minulých chyb, vyjednání silnějších smluvních záruk, a nebo jednoduché oslovení jiného dodavatele (v rámci uzavřené výzvy, ZPŘ, tržních konzultací apod.).

Bude z toho revoluce ve prospěch zadavatelů?

Podobná databáze dosud neexistovala. Zadavatelé vylučují hlavně na základě vlastních negativních zkušeností, a tedy nepříliš často. Tento trend se snad podaří změnit a dát zadavatelům do ruky páku pro lepší výběr a vyjednávání s dodavateli. Jak silná ta páka bude, to nám ale ukáže až budoucí judikatura. Rádi zde budeme sdílet nabyté zkušenosti nás i zadavatelů, kteří naši databázi využívají.


Pokud vás naše novinka zaujala, zveme vás na 30minutový webinář, kde ji krátce představíme. Prostor bude samozřejmě i pro vaše dotazy. Účast je samozřejmě zdarma.

V zadávání veřejných zakázek patří k nejlepším resort Ministerstva zemědělství, dále Nemocnice Znojmo a poněkud nečekaně i pražský Dopravní podnik. Žebříček Zindex.cz z tvrdých dat hodnotí desítku disciplín zakázkářského řemesla - např. konkurenci, transparentnost, schopnost vybírat firmy podle kvality a úspěšnost ve sporech u ÚOHS.

Vítězové obdrželi cenu v podobě tradiční “Krabice od vína”, ve které je víno (oproti původní krabici s penězi, předané Davidu Rathovi). „Cena odkazuje na fakt, že stovky úřadů a firem v ČR nakupují transparentně a nezaslouží si nálepku korupce, ale veřejné ocenění,“ vysvětluje Jiří Skuhrovec, předseda spolku Datlab Institut.

Nejvyšším oceněním je podle autorů právě cena pro zemědělství, protože vychází z průměrné známky všech organizací z resortu. Lesy ČR zvítězily mezi státními firmami, Státní pozemkový úřad obhájil prvenství mezi úřady a další organizace včetně samotného ministerstva skončily vesměs mezi špičkami. „Cena patří lidem z našeho resortu, kteří dlouhodobě odvádějí kvalitní a profesionální práci při přípravě, zadávání a realizaci veřejných zakázek. Zároveň potvrzuje, že máme vhodně nastavené vnitřní postupy,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

S ohledem na letošní navýšení zákonných limitů přibyla v Zindexu nová kategorie, která hodnotí, jak často zadavatelé dobrovolně realizují soutěže na zakázky za nižší jednotky milionů.  Právě toto kritérium dopomohlo možná nečekanému vítězi kategorie sektorových zadavatelů - Dopravnímu podniku.

Proč Dopravní podnik?

Korupční nálepka z doby Dozimetru sice přetrvává, Zindex ale ukazuje, že realita už je dnes jinde. DPP získal protikorupční ISO a důsledně soutěží i menší zakázky, na které jinak nemusí být vidět (více viz blog o DPP). Díky tomu získal spolu se Správou železnic a třetími Českými drahami rozhodující náskok oproti ostatním tzv. sektorovým zadavatelům.

„Zlepšení transparentnosti DPP je odrazem desítek změn, které jsme v reakci na kauzu Dozimetr nastavili. Jednalo se především o snížení finančního limitu soutěží na veřejné zakázky po odhalení kauzy. Je to potvrzení, že nově nastavený směr vede v DPP k jasným výsledkům, které se v budoucích letech mohou ještě zlepšit,“ komentuje náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Podnik dosáhl na 79 bodů ze 100, je tedy kam růst (Lesy ČR jako absolutní vítěz získaly letos  84 bodů).

Řekli o Zindexu 2025:

Státní pozemkový úřad slovy ústřední ředitelky Svatavy Maradové:

„Velmi si tohoto ocenění vážíme. Jedná se o opakovaný úspěch pro Státní pozemkový úřad, který potvrzuje, že ve vysoké kvalitě a nadstandardním přístupu k zadávání veřejných zakázek nepolevujeme. Státní pozemkový úřad každoročně zadává několik tisíc veřejných zakázek – od menších služeb až po rozsáhlé projekty v krajině – a ke každé z nich přistupujeme se stejnou pečlivostí. Výsledky nezávislého hodnocení nás utvrzují v tom, že námi nastavené vysoké nároky na kvalitu a transparentnost mají smysl.“

Lesy ČR, s.p. slovy Dalibora Šafaříka, generálního ředitele:

„Ocenění naší dobré praxe si samozřejmě velmi cením a výstupy hodnocení vnímám jako užitečnou zpětnou vazbu pro veřejné instituce.“

Nemocnice Znojmo, p.o., slovy tiskového mluvčího Pavla Jajtnera:

„Velmi si vážíme tohoto ocenění. Jsme rádi, že dobrá práce na poli zadávání veřejných zakázek v naší nemocnici je úspěšná a vytváří dobrou pozici pro nemocnici i pro příští léta.“

Český metrologický institut ústy Dalibora Täubera ze zakázkového tým:

„Toto ocenění je velmi potěšující pro náš stabilní tým administrátorů veřejných zakázek i pro vedení ČMI. Dlouhodobě se snažíme o efektivní a férové zadávání, a to dodavatelům nejen tuzemským, ale i zahraničním, zejména pokud se jedná o dodávky metrologických přístrojů. Ocenění je pro nás i motivací a závazkem do dalších let.“

Transparency international ústy Jana Dupáka, vedoucího právní poradny:

„DPP se podařilo získat certifikáty protikorupčního řízení ISO a zjevně v reakci na velké kauzy nastavil pravidla pro běžné postupy včetně nákupů, což je posunem dobrým směrem, který korupční riziko snižuje. U této městské společnosti s velkou historickou zátěží a nejasnostmi ohledně toho, jestli všichni představitelé vrcholných orgánů včetně zástupců akcionáře – města vždy usilují o to nejlepší pro podnik, to samozřejmě neznamená, že se nutně budou nastavená pravidla dodržovat nebo se musí podařit odolat všem rizikům, ale prostor pro nekalé jednání se dle výsledků Zindexu zužuje více, než u dalších společností, na které není tolik vidět.“

Letošní Zindex byl komplikovaný pro nás i zadavatele, protože data kvůli eForms a nové uveřejňovací vyhlášce prošla dramatickými změnami. Díky zpětné vazbě od zadavatelů jsme identifikovali několik nedostatků, které lze vylepšit v legislativě a elektronických nástrojích, aby život zadavatelů byl snazší. Některé už byly zapracovány provozovateli profilů (NEN, Tenderarena), děkujeme. Co by se podle nás mohlo změnit (krom zprovoznění dlouho odkládaného Registru veřejných zakázek, tzn. automatické publikace dat z profilu do Věstníku)?

i) Vyjasnit odkazy do registru smluv

Je nesmysl, aby museli zadavatelé uveřejňovat smlouvu jak v registru smluv, tak na profilu zadavatele. Vyhláška o profilech zavedla sice od 1. 7. 2024 povinnost, aby profily povinně umožňovaly vložení URL záznamu v registru smluv. Ovšem výklad vyhlášky není zcela jasný. Její znění výslovně mluví o tom, že odkaz do registru smluv má být formou metadat dokumentu, který byl na profil nahrán. Tedy zřejmě metadat samotné nahrané smlouvy. Takový výklad však považujeme za absurdní, protože vede k duplicitnímu zveřejňování smlouvy. Navíc s tím jsou spojeny třeba praktické problémy se zveřejňováním smluvních dodatků.

Vyhláška by tak měla být vyjasněna, aby bylo zřejmé, že lze také uveřejnit pouze odkaz do registru smluv (bez samotné smlouvy na profilu). Samozřejmě toto URL pak musí být strojově dostupné ve strukturovaných XML datech.

ii) Předběžné tržní konzultace

Předběžné tržní konzultace (PTK) jsou skvělý způsob, jak oslovit trh. Ze zákona jde však o velmi neformální a zároveň dobrovolný postup. Je tedy pouze na zadavateli, jak relevantní trh osloví. Jedním z možných postupů je využití Věstníku, případně profilu zadavatele.

Ovšem:

• ve Věstníku veřejných zakázek to nebylo možné až do 19. 5. 2025, kdy přibyl formulář E1 k oznámení PTK;
• na profilu zadavatele na PTK není “podvozek”. Proto se pro oznámení o tom, že zadavatel pořádá PTK, (zne)užívají nástroje, které mají zadavatelé k dispozici,  a jejich nutné požadavky se obchází různými způsoby.

Ve strojovém rozhraní se tak vypsané PTK jeví jako standardní zakázka, jejíž název sice obsahuje "PTK" či dokonce pojem "Předběžné tržní konzultace", ale která má nulovou výslednou cenu, nikdo se o ni neucházel a nepřekvapivě nikdo nevyhrál.

Pokud chce zadavatel využít zažitý informační kanál směrem k dodavatelům, jako je profil zadavatele, měl by k tomu mít nástroj, aby nemusel roubovat PTK jako vypsanou zakázku.

iii) Jednotkové ceny

Dle dokumentace eForms má být v poli BT-720 (nabídková cena) uvedeno: “Nabídková cena odpovídá celkové smluvní ceně bez DPH. Pokud je cena ve smlouvě uvedena jako jednotková, uvádí se jednotková cena vynásobená předpokládaným množstvím jednotek.”

Jinými slovy, zadavatel má vyplnit celkovou (předpokládanou) hodnotu smlouvy, byť by ve smlouvě měl uvedenu cenu jednotkovou a bez ohledu na to, jakou cenu skutečně hodnotil.

Co se však stává, je to, že zadavatel v dobré víře uvádí do tohoto pole jednotkové ceny, protože takové skutečně typicky vystupovaly jako "nabídkové". Alternativně zadavatelé chybují tím, že uvedou celkovou cenu ve Věstníku, ale jednotkovou cenu na profilu zadavatele (v rozporu s metodikou vztahující se k vyhlášce).

Obrátil se na nás i zadavatel, který argumentoval tím, že uvedení jednotkové ceny je transparentnější než celková hodnota smlouvy - to je nicméně v rozporu s evropskou metodikou, kterou nezměníme.

Z našeho pohledu by bylo ideální, kdyby v relevantních případech byla možnost uvádět celkové i jednotkové ceny - to v eForms lze, profil je k tomu účelu možné upravit.

iv) Multiprofily

Řada zadavatelů používá tzv. multiprofil, kde na jedné adrese uveřejňují desítky organizací - např. podřízených příspěvkových organizací. Jakkoliv je tato praxe přínosná z pohledu dodavatele (centralizace na jedno místo), ztěžuje kontrolní činnost a samotná vyhláška si s ní nedokáže vůbec poradit - neboť obecná identifikace zadavatele daného profilu neodpovídá realitě konkrétní veřejné zakázky.

Za vhodné považujeme přidat k zakázce na profilu i ičo konkrétního zadavatele (např. podřízené příspěvkové organizace). Taková změna se zadavatelů nedotkne a data z profilů budou jednoznačná v tom, který zadavatel zadal jakou zakázku.

Kdybyste měli další nápady, jak optimalizovat uveřejňovací předpisy, aby data sloužila, ne vládla, budeme za ně rádi. Pište např. na marek.zelenka@datlab.eu.

Děláte si srandu? Slyšeli jste o Dozimetru? Ano, slyšeli. Přesto jsme vedení DPP za přítomnosti pana náměstka Hřiba předali ocenění za dobré zadávání veřejných zakázek a stojíme si za ním. Když jsme před deseti lety ocenili Lesy ČR, také si lidé klepali na čelo - a dnes už je podnik (mimochodem ve své kategorii opět vítězný) dáván za vzor běžně. V tomhle článku se na případ dopravního podniku podíváme blíže, protože skvěle ilustruje, proč vlastně Zindex děláme:

• Korupční reputace a realita jsou často na hony vzdálené. To platí pro konkrétního zadavatele i celý trh veřejných zakázek.
• Korupce se může týkat nula, pěti, možná deseti procent zakázek. Ale pak je tu zbylých 90 procent. Pro veřejnost méně zajímavé, z pohledu řádného hospodáře podstatné.

Je rok 2025

Akce Dozimetr proběhla na jaře 2022, předmětná trestná činnost ještě dříve. Letošní Zindex hledí na roky 2022 - 2025, tedy dominantně na období poté - kdy už na DPP došlo k zásadním personálním a procesním změnám, mj. k zavedení protikorupčního standardu ISO. V tu dobu si zde podávali dveře detektivové s auditory, i to pomohlo k tlaku na změnu. Konečně z pozice vlastníka (magistrátu) došlo k tlaku na výrazný posun v hranicích pro povinné soutěže - ale o tom později.

Objektivní čísla

Zindex.cz je hodnocení postavené na datech, počítáme jej podle metodiky sestavené v roce 2013, do které zasahujeme jen sporadicky. Algoritmy měří míru konkurence, úspěšnost ve sporech u ÚOHS, kvalitu dat nebo frekvenci přímých zadání, dodatků či JŘBU. Smyslem Zindexu je (spíš než korupci) podchytit skutečné výsledky zakázkářského řemesla: zdárně a včas vysoutěžené zakázky s přiměřenou soutěží, kvalitním plněním a transparentní komunikací díky uveřejněným informacím.

Jinými slovy - výpočet Zindexu nehledí na veřejné mínění, ani my autoři je nemůžeme příliš ovlivnit. Jediný prostor pro úpravy má sám zadavatel, který na základě předběžných výsledků (rozesílali jsme měsíc dopředu) opravil dodatečně nedostatky v uveřejňování, na které jsme upozornili. To DPP spolu s dalšími nejméně 50 zadavateli opravdu učinil - sama relativně nízká chybovost takto zveřejněných dat by však na vítězství mezi sektorovými zadavateli nestačila. Proč tedy dopravní podnik vyhrál?

V čem tedy DPP vyniká?

Zindex je desetiboj. K vítězství je nutné nepropadnout v žádném z deseti indikátorů jdoucích napříč měřitelnými výsledky - což se povede jen málokterému zadavateli. Ve srovnání sektorářů měli vítězství reálně na dosah DPP, České drahy a Správa železnic. Rozhodující byl nakonec úspěch DPP ve třech kategoriích:

• Soutěže "na kvalitu" - DPP používá necenová kritéria ve čtvrtině svých zakázek, od technických parametrů tramvají po kvalifikaci stavebních dozorů.
• Zakázky malého rozsahu - sektoroví zadavatelé mají nejvolnější regulaci zadávání zakázek vůbec - musejí postupovat podle zákona od 11 milionů (služby, dodávky), resp. 135 milionů (stavební práce). DPP jde v tomto směru dalece nad požadavky zákona a otevřeně soutěží stovky zakázek - i když nemusí.

• Kvalita dat na profilu  - zakázky jsou řádně uveřejněné, je jasné, kdo se ucházel a kolik se zaplatilo vítězi - opět nad rámec zákonných požadavků.

Pěkně to pro nás shrnul Jan Dupák, vedoucí právník Transparency International:

Dopravnímu podniku hl. m. Prahy se podařilo získat certifikáty protikorupčního řízení ISO a zjevně v reakci na velké kauzy nastavil pravidla pro běžné postupy včetně nákupů, což je posunem dobrým směrem, který korupční riziko snižuje. U této městské společnosti s velkou historickou zátěží a nejasnostmi ohledně toho, jestli všichni představitelé vrcholných orgánů včetně zástupců akcionáře – města vždy usilují o to nejlepší pro podnik, to samozřejmě neznamená, že se nutně budou nastavená pravidla dodržovat nebo se musí podařit odolat všem rizikům, ale prostor pro nekalé jednání se dle výsledků Zindexu zužuje více než u dalších společností, na které není tolik vidět.

Gratulace

Korupci nejde měřit a nikdo netuší, zda se dnes uplácí v DPP či na libovolném z dalších 200 letos hodnocených zadavatelů (viz Zindex.cz). Jisté ale je, že řada věcí se na DPP dramaticky změnila k lepšímu - a tomu odpovídají i číselné výsledky. Budeme rádi, pokud Zindex pomůže pozitivně motivovat zakázkáře, kteří se o dobré výsledky zasloužili - a to nejen na DPP.

Trh funguje nejlépe, pokud mají jeho účastníci dostatek informací. Na trhu veřejných zakázek je informací spousta, ale jak si opakovaně ověřujeme, jsou velmi nekonzistentní a často se na ně nedá spolehnout. A to i přesto, že je zakázkový svět “sešněrován pravidly”.

Jedním z důvodů jsou formuláře, které nejsou uživatelsky přívětivé ani  pro zadavatele, ani pro ty, kteří by z nich chtěli získat informace. Zjednodušeně lze říct, že si je každý zadavatel může vyplňovat podle svého. To pak ovšem má dramatické dopady.

Ve 21. století už firmy soutěžící o zakázky nenavštěvují jednotlivě věstník veřejných zakázek a profily zadavatele, ale používají automatizované notifikační systémy. Stejně tak se nedíváte do papírových jízdních řádů, ale používáte aplikace jako IDOS. Chyba v podobě špatně vyplněného CPV, IČ nebo identifikátoru zakázky může vypadat banálně, ale ve výsledku znamená, že se relevantní firma nemusí o zakázce vůbec vědět. Prostě ten, kdo by měl přijít, nepřijde. A nepodá nabídku. Zadavatel kvůli banální chybě získá v pracně připraveném výběrovém řízení horší poměr/cena výkon.

Transparentnost pro transparentnost?

Transparentnost (lépe řečeno zpětná přezkoumatelnost) zakázek nemá smysl jen pro kontrolora konkrétní zakázky, ale je důležitá i pro statistiky, které jsou důležité pro dodavatele i zadavatele. Jaká je v odvětví nebo regionu konkurence? Jak se pohybují ceny na trhu? Kdy se vypisují zakázky v daném odvětví? Jaké jsou standardní lhůty pro podání nabídek? Jak dlouho trvá doba mezi podáním nabídky a podpisem smlouvy? Jaká se používají v daném odvětví kritéria hodnocení? To jsou všechno otázky, které si jak dodavatelé, tak zadavatelé logicky kladou. Ale odpovědět na ně s dostatečnou dávkou jistoty není vůbec jednoduché - Zindex.cz je jedním z mála míst, kde se řadu podobných informací dozvíte.

V neposlední řadě jde o stěžejní data pro stát (v našem případě MMR), které si z těchto dat tvoří obrázek o ne/funkčnosti prostředí veřejných zakázek a navrhuje legislativní úpravy. Ale co dělat, když jsou data nevěrohodná?

Většina povinností při vyplňování údajů do nejrůznějších formulářů a systémů je daná podzákonnými předpisy - vyhláškou, pravidly profilu nebo věstníku. Jenomže ÚOHS kontroluje pouze dodržení zákona. Špatně vyplněné evidenční číslo zakázky ovšem není přestupkem podle zákona. Takový prohřešek nikdo nekontroluje, natož, aby ho sankcionoval, byť má zásadní vliv na transparentnost zakázky.

I proto děláme Zindex už 10 let! Jsme rádi, že si i díky němu udělá pořádek v datech mnoho zadavatelů, a to jen díky tomu, že posílame předběžná hodnocení. Samozřejmě, nejsme bez chyby. Obzvlášť letošní Zindex se musel vypořádat hned s dvojí změnou formulářů ve věstníku ve zkoumaném období, nemluvě o změně vyhlášky o profilech. Kromě toho znatelně narostla obliba Dynamických nákupních systémů a Rámcových dohod, což s sebou v oblasti zveřejňování přineslo nemalé komplikace. Proto děkujeme zadavatelům za vstřícnost a trpělivost s možnými nepřesnostmi, které se díky těmto "komplikacím" mohly do přípravy letošního Zindexu vloudit.

Pouze 2 z 10 indikátorů

Zindex rozesíláme měsíc dopředu, aby zadavatelé měli možnost jej připomínkovat, případně odstranit chyby. 90 % veškeré komunikace a zpětné vazby zadavatelé soustředí právě na dva indikátory zaměřené na uveřejňování - Kvalita dat na profilu a Kvalita dat ve Věstníku. Ty jsou podstatné nejen z důvodů výše uvedených, ale i proto, že ostatní indikátory bez kvalitních dat nelze vyhodnocovat.

Na Zindexu sami považujeme za mnohem podstatnější, zda zadavatel umí zadávat na kvalitu, nebo zda soutěží otevřeně zakázky za milion, než jestli správně vyplňuje kolonky profilu. Bohužel, bez těch kolonek jsme napůl slepí - stejně jako trh a MMR. A kvůli nim je transparentnost podstatná. Bez ní by celé uveřejňování pozbývalo smyslu.

Jak jsme slíbili, tak jsme stáhli. 193 transparentní účtů politických stran v ČR průběžně stahujeme a od srpna 2025 zveřejňujeme na webu politickefinance.cz.

Proč je to důležité?

Doposud neexistovalo místo, kde byste mohli vyhledávat mezi dárci napříč politickými stranami v průběhu volební kampaně. Jediné, co jste doposud mohli zkoumat, jsou jednotlivé transparentní účty politických stran. A že se mezi sebou hodně liší!

(NE)transparentní účty

Transparentní účty jsou dikcí zákona účty "umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí". Jenomže v praxi jde v zásadě o bankovní produkt, který banky nemají důvod jakkoli vyvíjet.

Takže např. účet ANO 2011 u Komerční banky nenabízí ani filtraci období, ani vyhledávání mezi dárci nebo souhrnné hodnoty darů za nějaké období. Fakticky se díky tisícům halířových položek s pozdravy předsedovi hnutí stal z "transparentního účtu" ANO nepoužitelný nástroj pro veřejnou kontrolu.

Podobně to je u "transparentních účtů" České spořitelny či Raiffeisen Bank.

Novinky na POLITICKEFINANCE.CZ

Na našem webu si snadno vyfiltrujete dárce politických stran i včetně toho:
1. kolik straně darovali v minulosti,
2. zda někdy darovali i jiné politické straně,
3. zda jde o příjemce dotací nebo dodavatele veřejných zakázek.

Aktuálnost dat

Před parlamentními volbami v říjnu 2025 budeme stahovat data z transparentních účtů nejméně každých 14 dní, abyste mohli vidět pohyby na účtech, podezřelé dárce a součty darů v co nejaktuálnějším čase.

Budete-li mít jakékoli dotazy či připomínky, jak web ještě vylepšit, napište nám na kontakt@datlabinstitut.cz

Uběhlo necelých 24 hodin od zápisu dvou ruských agentů na český sankční seznam. V Datlabu kolegové tradičně zabrali a služba sankce.datlab.eu už zobrazuje nově varování u pěti českých firem. Například zčervenala AnnaVanna, s.r.o., ve které je skutečnou majitelkou sankcionovaná Natallia Sudliankova.

Proč se chlubíme? U zahraničních konkurentů doteče informace ke klientům za jednotky týdnů. Někteří dokonce seznamy ČR neřeší vůbec. Schválně zkuste jak je to s AnnaVanna ve vašem nástroji :).

Podobně proaktivně přistupujeme i k jiným zdrojům - podstatné je to hlavně u sankčních seznamů EU. Tam typicky trvá měsíc od rozhodnutí o zápisu (uveřejněném v oficiálním věstníku EU), než se údaje objeví v datových podkladech publikovaných Evropskou komisí - např. EU Sanctions map. Tento měsíc se dále sčítá se zpožděním, které data naberou při následném zpracování komerčními poskytovateli. V Datlabu proto zpracováváme přímo oficiální věstník - je to pracnější, ale podstatně rychlejší.

Rychlost JE podstatná

Sankcionovaným osobám je zakázáno platit faktury, poskytovat služby apod. Došlo-li včera k zápisu majitele, už dnes takovou akcí porušíte sankční nařízení. Navíc je vysoce pravděpodobné, že vám jeho firma za služby už nikdy nezaplatí - po zápisu rychle následuje platební neschopnost. O novém riziku zkrátka chcete vědět mezi prvními.

Samozřejmě chápeme, že není možné hlídat seznamy každý den. A od toho jsme tu my :). Díky funkci hlídače právě rozesíláme informace klientům, kteří si nově "zčervenalé" firmy v minulosti prověřili. Chcete-li příště být mezi nimi, zkuste sankce.datlab.eu .

PolitickeFinance.cz aktuálně zobrazují minulost. Tedy čísla plynoucí z tzv. výročních finančních zpráv politických stran a hnutí. Tato povinnost plyne od roku 2017 z § 19h zákona o sdružování v politických stranách. Před tím musely strany své výroční zprávy ukládat pouze v listinné podobě v Poslanecké sněmovně.

Další povinností, kterou politické strany mají od roku 2017 pro zvýšení své důvěryhodnosti, je nutnost vést oddělené transparentní účty. To znamená, že se veřejnost fakticky živě může dovědět, jaké peníze a od koho strany v průběhu probíhající volební kampaně přijímají.

Právě tyto transparentní účty plánujeme napojit na PolitickeFinance.cz, abychom umožnili sledovat průběžné financování kampaní i v kontextu, který dávají historická data získaná z výročních finančních zpráv. Veřejnost se tak dozví, zda dárce např. nefinancuje více politických stran najednou, případně zda zároveň není příjemcem dotací či veřejných zakázek.

Tuto možnost bychom chtěli zprovoznit v létě 2025 a integrovat ji přímo na web PolitickeFinance.cz.

Zaktualizovali jsme databázi PolitickeFinance.cz, aby bylo lépe vidět na financování politiky v ČR.

Proč jsme to udělali?

Protože kdybyste si chtěli sami zjistit, jak jsou financovány politické strany v ČR, dost byste se zapotili. Pro údaje z výročních zpráv politických stran před rokem 2017 byste museli vážit cestu do Poslanecké sněmovny. To jsme za vás udělali my a data o nejdůležitějších stranách od roku 1995 pro vás zdigitalizovali. Takže takový “sarajevský atentát” na Václava Klause si můžete zvizualizovat skrze dary legendárních vymyšlených postav českého politického sponzoringu Lajose Bácse a Radjiva M Sinhy přímo na našem webu.

U zmíněné ODS se dále např. dozvíte, že od roku 1995 do 2024 (za kterou byla aktuálně zveřejněna poslední finanční zpráva) dostala ODS dary a bezúplatná plnění v hodnotě 1,6 mld. Kč. Kolik z nich bylo fiktivních, to nevíme. Ale víme, kdo byl tím největším. Jistý Kladeňák jménem Jaromír Jágr, který daroval ODS mezi lety 2006 - 2012 celkem 21,6 mil. Kč. A v bodování sponzorů ODS ho jen tak někdo nepřekročí, protože od roku 2017 nesmí jediná osoba darovat straně za rok víc jak 3 mil. Kč. Pod tuto hodnotu se Jarda dostal jen jednou.

Není dar jako dar

Dary však nejsou pouze peníze, které přitečou straně na účet. Jde i o tzv. bezúplatná plnění, což znamená, že straně někdo např.:

• půjčí auto jako Tomio Okamura na 78 dnů za 2000 Kč denně na volební kampaně v roce 2017,
• půjčí karavan jako Andrej Babiš za 67 tis. Kč ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024,
• vytiskne 15 000 výtisků své knihy v hodnotě půl milionu Kč pro vlastní kampaň, jako Andrej Babiš v roce 2017,
• pronajme reklamní plochy v hodnotě 5 mil. Kč, byť stojí na opačném konci politického spektra, jako to v roce 2013 "de facto" udělala Strana Práv Občanů ZEMANOVCI ve prospěch TOP 09, anebo
• patrně neúčtuje nájem za Lidový dům, jako u suverénního vítěze této disciplíny: akciové společnosti Cíl, od které obdržela ČSSD v letech 2001 a 2003 bezúplatná plnění v hodnotě neuvěřitelných 678 035 408,- Kč.
  
  

Toto všechno a mnohem víc se dozvíte na webu PolitickeFinance.cz

I vy. Možná. Názor praktika o tom, co má a co nemá smysl kvůli sankcím dělat.

Sankční nařízení platí pro každého. Sankcionované osobě nesmíte zaplatit pětikorunu, nesmíte jí půjčit kolo ani prodat rohlík. Za porušení ve značném rozsahu hrozí pokuta nebo odnětí svobody až na pět let.

Není však důvod k panice. Na sankčním seznamu EU je sice aktuálně 4 025 lidí a 1 166 firem, drtivá většina z nich se ale vůbec nevyskytuje v EU. Pokud nepodnikáte, můžete v klidu zavřít okno. I pokud máte pekárnu a prodáváte rohlíky, lustrovat lidi ve frontě skutečně nemusíte. Riziko porušení sankčního nařízení je tu prakticky nula - jak každý tak nějak intuitivně tušíme. Oligarchové u nás rohlíky nenakupují.

Upozornění: Tento text není právní rada. Podle ní by totiž i v té pekárně bylo nutno kontrolovat občanské průkazy.

Majetkové struktury

Bohužel, pro jiné podnikatele už může být věc ošemetnější. Obchodovat totiž nesmí nejen se sankcionovanými osobami, ale i všemi jejich firmami. Těch je násobně více, a vyskytují se v EU zcela běžně.  Na sankčním seznamu EU je tak například uveden Mikhail Maratovitch Fridman. Pro laika je ale poměrně složité zjistit, že vlastní nepřímý podíl v české společnosti Sun Wave Pharma s.r.o., se kterou je tím pádem zakázáno obchodovat. Profesionál se podívá do evidence skutečných majitelů, majitele dohledá v sankčních seznamech - a vydá varování, že obchod s firmou je vysoce rizikový. Dokonce i profesionál má své limity. Z veřejných zdrojů zcela nezjistitelný je např. podíl téhož Fridmana ve dvou dalších společnostech v ČR. Jejich vlastnická struktura vede přes holdingy na Kypru a v Lucembursku. Umí je jednoduše odhalit náš nástroj sankce.datlab.eu s využitím globální databáze Moodys.

Jsou takové případy časté? Na podzim 2022 jsme vydali studii zkoumající majetkové struktury všech firem v EU (opět s využitím Moodys). Ta ukázala, že v EU je více než 6 000 firem napojených na sankcionované osoby, v ČR se jednalo o cca 262 firem. Žádná z těchto firem nebyla přímo zapsána na sankčním seznamu (i dnes se jedná pouze o jednotky). Z toho plyne jeden velmi důležitý praktický poznatek:

Prověřování názvů evropských firem proti sankčním seznamům je úplně zbytečná práce. Aplikace 99 % sankcí je kvůli vlastníkům.

Mimo EU pochopitelně obdobná činnost smysl dává více, i zde ale z naší zkušenosti význam vlastnických struktur převažuje. Dokonce i v samotném Rusku připadají na jednu sankcionovanou firmu přibližně tři její dceřinné společnosti. Obchod s nimi, stejně jako s s.r.o-čky výše je přímým porušením sankčních nařízení.

Buď tedy prověřujte vlastnické struktury, a nebo neprověřujte vůbec. Těžší otázka ale je: má to vůbec pro vás smysl? Práce je to drahá a odborná, riziko se nezdá vysoké. Každopádně, je tady řada aspektů, které hrají roli - vypíchnu krátce ty nejpodstatnější.

Musíte tedy sankce řešit?

Podle práva ano. Jak ale velí selský rozum, má to své limity - jinak bychom se upapírovali. Z dialogu s většinou českých regulátorů a řadou našich klientů si proto dovolím následující shrnutí:

Pokud jste odpověděli alespoň jednou ano, znamená to že máte buď nadstandardní riziko toho že něco reálně porušíte, nebo máte za zády nějaký kontrolní subjekt, který chce vidět funkční kontrolní proces nehledě na reálné riziko.

• AML: Zákon proti praní špinavých peněz ukládá bankám, realitním makléřům, účetním a dalším rozšířené povinnosti, které kontroluje ČNB a FAÚ.
• Zakázky + dotace: Těm sankční nařízení stanovuje výrazně přísnější pravidla, vylučuje firmy ovládané z Ruska / Ruskou federací. Vztahuje se na násobně více firem, riziko porušení je větší.
• USA: Americké úřady jsou podstatně lépe personálně dimenzovány, pravidla je nutno aplikovat celosvětově a jsou přísněji vynucována.
• Obchod mimo EU: Zejména v postsovětském bloku jsou vazby na sankcionované osoby výrazně častější.
• Obchod s rizikovými komoditami: Přísnější pravidla ověřování původu/koncových uživatelů, vyšší tresty a pokuty, riziko ztráty exportní licence.

Oddechli jste si? Gratuluji. Ne? Možná pro vás máme službu, která vám ušetří práci :). Ať už tak či tak, ruční prověřování názvů firem doporučuji pověsit na hřebík, to je prostě plýtvání lidskou prací. Ať už prací sekretářky, právníka nebo compliance specialisty.

V Datlabu neposíláme voucher na večeři ani obrázek potůčku. Pro naše klienty jsme pod stromeček připravili jinou novinku: celosvětové prověření fyzické osoby. Do Datlab Sankce zadáte jméno, datum narození ... a máte zelenou fajfku, že taková osoba je v pořádku. A nebo taky ne :)

Co tedy děláme nově? Datlab Sankce doteď prověřovaly pouze podnikatele - fyzické a právnické osoby po celém světě. Nyní můžete jednoduše získat certifikát pro jakékoliv jméno - je František Vomáčka na nějakém sankčním seznamu? Ne, je to v pohodě, tady máte certifikát (kdyby nějaký auditor potřeboval prověření doložit).

Žlutá rizika

Nejste si jisti datem narození? Udal někdo nesprávnou národnost? Nevadí. Datum zadejte přibližné, upozorníme vás "žlutým" rizikem. Sami si nejsme shodou jisti a doporučujeme zvýšenou pozornost, než někomu podobnému zaplatíte. Je to ten samý Putin? Shoda jmen? Ať donese pas, doloží datum narození...

Přejeme Vám i Františku Vomáčkovi šťastné a veselé svátky. S blahopřáním Vladimírovi doporučujeme počkat, než se vyjasní, jak je to s těmi seznamy :)