Trh funguje nejlépe, pokud mají jeho účastníci dostatek informací. Na trhu veřejných zakázek je informací spousta, ale jak si opakovaně ověřujeme, jsou velmi nekonzistentní a často se na ně nedá spolehnout. A to i přesto, že je zakázkový svět “sešněrován pravidly”.

Jedním z důvodů jsou formuláře, které nejsou uživatelsky přívětivé ani  pro zadavatele, ani pro ty, kteří by z nich chtěli získat informace. Zjednodušeně lze říct, že si je každý zadavatel může vyplňovat podle svého. To pak ovšem má dramatické dopady.

Ve 21. století už firmy soutěžící o zakázky nenavštěvují jednotlivě věstník veřejných zakázek a profily zadavatele, ale používají automatizované notifikační systémy. Stejně tak se nedíváte do papírových jízdních řádů, ale používáte aplikace jako IDOS. Chyba v podobě špatně vyplněného CPV, IČ nebo identifikátoru zakázky může vypadat banálně, ale ve výsledku znamená, že se relevantní firma nemusí o zakázce vůbec vědět. Prostě ten, kdo by měl přijít, nepřijde. A nepodá nabídku. Zadavatel kvůli banální chybě získá v pracně připraveném výběrovém řízení horší poměr/cena výkon.

Transparentnost pro transparentnost?

Transparentnost (lépe řečeno zpětná přezkoumatelnost) zakázek nemá smysl jen pro kontrolora konkrétní zakázky, ale je důležitá i pro statistiky, které jsou důležité pro dodavatele i zadavatele. Jaká je v odvětví nebo regionu konkurence? Jak se pohybují ceny na trhu? Kdy se vypisují zakázky v daném odvětví? Jaké jsou standardní lhůty pro podání nabídek? Jak dlouho trvá doba mezi podáním nabídky a podpisem smlouvy? Jaká se používají v daném odvětví kritéria hodnocení? To jsou všechno otázky, které si jak dodavatelé, tak zadavatelé logicky kladou. Ale odpovědět na ně s dostatečnou dávkou jistoty není vůbec jednoduché - Zindex.cz je jedním z mála míst, kde se řadu podobných informací dozvíte.

V neposlední řadě jde o stěžejní data pro stát (v našem případě MMR), které si z těchto dat tvoří obrázek o ne/funkčnosti prostředí veřejných zakázek a navrhuje legislativní úpravy. Ale co dělat, když jsou data nevěrohodná?

Většina povinností při vyplňování údajů do nejrůznějších formulářů a systémů je daná podzákonnými předpisy - vyhláškou, pravidly profilu nebo věstníku. Jenomže ÚOHS kontroluje pouze dodržení zákona. Špatně vyplněné evidenční číslo zakázky ovšem není přestupkem podle zákona. Takový prohřešek nikdo nekontroluje, natož, aby ho sankcionoval, byť má zásadní vliv na transparentnost zakázky.

I proto děláme Zindex už 10 let! Jsme rádi, že si i díky němu udělá pořádek v datech mnoho zadavatelů, a to jen díky tomu, že posílame předběžná hodnocení. Samozřejmě, nejsme bez chyby. Obzvlášť letošní Zindex se musel vypořádat hned s dvojí změnou formulářů ve věstníku ve zkoumaném období, nemluvě o změně vyhlášky o profilech. Kromě toho znatelně narostla obliba Dynamických nákupních systémů a Rámcových dohod, což s sebou v oblasti zveřejňování přineslo nemalé komplikace. Proto děkujeme zadavatelům za vstřícnost a trpělivost s možnými nepřesnostmi, které se díky těmto "komplikacím" mohly do přípravy letošního Zindexu vloudit.

Pouze 2 z 10 indikátorů

Zindex rozesíláme měsíc dopředu, aby zadavatelé měli možnost jej připomínkovat, případně odstranit chyby. 90 % veškeré komunikace a zpětné vazby zadavatelé soustředí právě na dva indikátory zaměřené na uveřejňování - Kvalita dat na profilu a Kvalita dat ve Věstníku. Ty jsou podstatné nejen z důvodů výše uvedených, ale i proto, že ostatní indikátory bez kvalitních dat nelze vyhodnocovat.

Na Zindexu sami považujeme za mnohem podstatnější, zda zadavatel umí zadávat na kvalitu, nebo zda soutěží otevřeně zakázky za milion, než jestli správně vyplňuje kolonky profilu. Bohužel, bez těch kolonek jsme napůl slepí - stejně jako trh a MMR. A kvůli nim je transparentnost podstatná. Bez ní by celé uveřejňování pozbývalo smyslu.