Se zaměřením na aplikaci mezinárodních sankcí (PDF verze , Tisková zpráva)

Manažerské shrnutí

  • Bylo provedeno ověření relevance Evidence skutečných majitelů (ESM) pro identifikaci českých firem ovládaných z Ruska nebo s  vazbou na sankcionované osoby
  • Z 18 585 firem domněle vlastněných nebo ovládaných Rusy jich pouze 35,5 % má plnohodnotný zápis ruské osoby v ESM.
  • Naopak 13 % společností nemá skutečného majitele zaneseného vůbec, a 18 % má vedeny pouze osoby jiné národnosti. Ve zbylých 33 % (domnělý) ruský majitel uveden je, avšak záznamy nesplňují zákonné požadavky na identifikaci národnosti a bydliště majitele.
  • Dodatečné ověření vzorku potvrdilo, že hlavní příčinou zjištěných nesrovnalostí jsou nedostatky v ESM
  • ESM je zřejmě nedostatečným zdrojem informací pro aplikaci mezinárodních sankcí vůči Rusku (obdobně může být její relevance slabá pro účely prevence střetu zájmů ve veřejných zakázkách či postupy screeningu v AML)
  • Možným řešením je důslednější dokládání majetkových strukur, přísnější postihy a aktivnější postup soudů proti nesrovnalostem. Kroky jsme navrhli Ministerstvu spravedlnosti v rámci projektu Odolnější Česko
  • Přesnější (byť stále nedokonalé) informace obsahuje naše databáze sankce.datlab.eu.  

Úvod a motivace

Evidenci skutečných majitelů (dále ESM) používají běžně zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací v rámci prevence a prověřování rizik střetu zájmů, stejně tak osoby povinné z titulu zákona o praní špinavých peněz. Nově letos začala být intenzivně využívána s ohledem na mezinárodní sankce (a lze očekávat obdobné využití i pro aplikaci národních sankcí).

Jedná se ve všech zmíněných případech o aktivitu nákladnou na lidské zdroje. Tyto zdroje však nemusí být vynakládány efektivně, pokud údaje v ESM z nějakého důvodu nejsou spolehlivé. Tato studie se proto zaměřuje právě na posouzení spolehlivosti a úplnosti záznamů v ESM.

Analyzovaný vzorek

Využíváme vzorek 18 585 českých společností, u kterých jsme v rámci analytiky sankcionovaných subjektů identifikovali vysoké riziko vlastnického napojení na Ruskou federaci. Toto riziko se opírá zejména o údaje společností CRIF a Bureau van Dijk, ale také dat obchodního rejstříku, ESM, rejstříku živnostenských oprávnění, rejstříku plátců DPH a dalších.

Jedná se tedy o společnosti, u kterých typicky umíme přímo (alespoň částečně) zdokladovat vlastnickou strukturu a u kterých s vysokou pravděpodobností má (nebo měl) být během posledního roku zapsán skutečný majitel ruské národnosti nebo se sídlem v Rusku.

Konkrétně jde o následující právní formy společností:

  • 18 198 společností s ručením omezeným
  • 217 akciových společnosti
  • 72 spolků
  • 98 ostatních právních forem (např. nadace, obecně prospěšná společnost).

Výsledky

Pro každou ze vzorku 18 585 společností jsme ověřili, zda má (nebo v posledním roce měla) zápis v ESM, a zda tento spolehlivě identifikoval osobu ruského vlastníka. Výstupem je následující klasifikace výsledků:

  1. Zápis v pořádku - tedy vidíme alespoň jednoho vlastníka s uvedeným sídlem, národností, který v souladu s očekáváním má vazbu na Ruskou federaci. Jedná se o poměrně konzervativní přístup. Za “v pořádku” považujeme i případy, kdy z více ruských skutečných majitelů je zapsán pouze jeden, navíc nikoliv nutně po celou dobu trvání vazby.
  2. Chybí dílčí údaje - obdobně předchozímu jsme schopni z ESM dovodit existenci ruského vlastníka, nicméně činíme tak z neúplných údajů. Jedná se o případy, kdy zápis nevyhovuje § 13 zákona o evidenci skutečných majitelů, podle kterého se u každé osoby má zapsat místo pobytu popřípadě místo bydliště (je-li jiné než pobyt) a státní příslušnost. Naší pracovní hypotézou je, že tyto případy vznikly zejména při automatických propisech z obchodního rejstříku. To nicméně nemění nic na faktu, že tyto zápisy zřejmě nenaplňují literu zákona a způsobují nejasnosti v otázce aplikace sankcí, např. otázky vztahu ovládající osoby k Ruské federaci.
  3. Ruský majitel chybí - v ESM jsou zapsány pouze osoby bez jakékoliv identifikované vazby na Rusko (typicky statutár společnosti či její zahraniční matky apod.).
  4. Zápis zcela chybí - v ESM nejsou zapsáni žádní skuteční majitelé. Typicky se jedná o zřejmý nesoulad se zákonnými požadavky. Vzácně se jedná o případy, kdy vlastníkem je např. přímo Ruská federace či jiný subjekt bez povinnosti zápisu do ESM.

Ověření na kontrolním vzorku

Výše uvedená data byla zpracována automatizovaně. Autoři mohou vyloučit významné systémové nedostatky (se všemi uvedenými zdroji rutinně pracují, např. na výstupech uvedených výše), nicméně přesto mohlo dojít k dílčím chybám ve zpracování dat některého z registrů, nebo mohou existovat jiné legitimní důvody pro zdánlivý rozpor ESM s jinými zdroji.

Byl proto manuálně prověřen kontrolní vzorek 30 případů, výše zahrnutých do kategorií  “Zápis zcela chybí” nebo “Ruský majitel chybí”.

  • V 19 případech (60 %) byl potvrzen pravděpodobný nedostatek na straně ESM.
  • Ve 2 případech (7 %) došlo k odhalení nedostatků na straně identifikace vazby na Rusko podle jiných databází, typicky šlo o chybně zpracované historické vazby.
  • Konečně ve zbylých 9 případech (32 %) existují nepřímé indikace existence ruského vlastníka, nicméně ze zbylých datových zdrojů toto nebylo možné potvrdit ani vyvrátit.

Závěrem ověření tedy je, že většina konstatovaných nedostatků je na straně ESM, v menšině případů se jedná o nedostatky jiných zdrojů a jejich zpracování, nebo je existence ruského majitele nejistá.

Úbytek zápisů

Předchozí části této studie se nezabývají změnami zápisů v ESM, které proběhly v roce 2022, naopak považují za dostatečný výsledek, pokud je ruský vlastník veden k libovolnému datu tohoto roku. Z dat je nicméně patrný zřejmý odliv - z 12 489 společností, které měly v ESM ruského majitele k 1/2022, jich během roku záznam ztratilo 367 (3 %).  Otázkou zůstává, zda se bez výjimky jedná o následek skutečného odprodeje vlastnických podílů, nebo pouze došlo k uveřejnění záznamu zastírajícího reálnou majetkovou strukturu. Tyto případy s jistotou od sebe s dostupnými datovými zdroji odlišit nelze.

Závěr

Zjištěna byla slabá kvalita údajů v ESM. Tato je poplatná způsobu zápisu do rejstříku a metodě vymáhání jeho realizace a věrohodnosti. Autoři tuto skutečnost považují za obzvláště podstatnou v situaci, kdy ESM je používána jako nástroj pro aplikaci mezinárodních sankcí, prevenci střetu zájmů a prověřování vazeb s ohledem na riziko praní špinavých peněz. Obdobně problematické může být i využití při aplikaci českého sankčního zákona. Nevěrohodnost záznamů v ESM nejenže znesnadňuje uplatňování předmětných nařízení, fakticky může působit i kontraproduktivně, kdy ESM může pomoci zastírat reálnou majetkovou strukturu.