Premiér vyhlásil "deagrofertizaci" státu, včetně zmapování všech dodavatelů z Agrofertu. V Datlabu podobnou práci děláme pro Policii ČR či média (např. nedávno pro Deník N). Tedy trochu tuším, jaké výsledky dostane. Z pohledu finančního objemu i rizikovosti transakcí bude dominovat ČEPRO.

Státní firma za dodávky paliv platí Agrofertu zhruba stejně, jako zbytek státu za všechny nákupy dohromady (ročně jde v obou případech o 1 až 2 miliardy Kč). Podle názoru nás z Datlab Institutu a kolegů ze spolku Oživení navíc nákupy probíhají protiprávně, protože jsou úplně mimo režim veřejné zakázky - argumentace zde . To nutně neznamená jejich nehospodárnost, pouze absenci veřejného dohledu. To je ale u transakcí za firmami premiéra silně problematické.

Bohužel, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dosud naše podněty nereflektoval. Nezahájil správní řízení, ve kterém by situaci řádně přezkoumal a vydal jasné veřejné rozhodnutí. Podá-li podnět přímo vláda (což by ve vlastním i veřejném zájmu mohla udělat), pak nejspíš k přezkoumání situace dojde. Měli bychom tedy jasno v tom, zda miliardy do Agrofertu tekly a tečou protiprávně, a jak se na podobné případy dívat do budoucna. Z dosavadní korespondence s Úřadem totiž máme dojem, že stačí aby se zástupci vlastníka státní firmy (čti ministří Havlíček a Schillerová) vyjádřili ve smyslu "ČEPRO není strategický podnik, to je normální firma dodávající služby státu za tržních podmínek", a zajistí tak firmě generální pardon na veřejné zakázky, tedy možnost provádět nákupy od kohokoliv bez vědomí veřejnosti.

Pokud by tato tvrzení z ministerstev byla pravdivá, pak by ČEPRO skutečně na pardon mělo nárok. Jenže ona kulhají na obě nohy:

  • Jsou ve zjevném rozporu s dlouhodobými strategickými dokumenty ministerstev financí a průmyslu a obchodu.
  • Popírají bezpečnostní realitu: ČEPRO pro stát skladuje strategické zásoby paliv. Po zkušenosti s Viktoriagruppe je jen obtížně představitelné, že by tuto službu stát nechal zajišťovat soukromou společnost.

Přistoupí-li ÚOHS k důslednému přezkoumání zmíněných skutečností, dost možná potvrdí náš názor - a zpochybní nejvýznamnější tok peněz ze státu do Agrofertu. Dá navíc jasnější návod, jaké jsou limity pro ostatní veřejně vlastněné firmy. Praxe, kdy by se např. prohlášením starosty vyvázal městský dopravní podnik z veřejného dohledu, by totiž byla nejen v rozporu s evropským právem, ale byla i významným omezením transparentnosti veřejného sektoru.

P.S. Na ČEPRO jsme narazili při vývoji nástroje na hledání rizikových nákupů Kontrola. V rukávu máme připravenou analýzu zakázek všech větších státních úřadů, měst či nemocnic.