V Česku je 17 firem s možným napojením na osoby z evropských sankčních seznamů. U dalších 66 nacházíme vazbu na sankční seznamy USA. Datlab zveřejňuje jejich seznam, aby stovkám úřadů a firem ulehčil ověřování, zda neobchodují se sankcionovanou osobou. Tady je:

Provizorní sankční seznam ČR (ke stažení v XLSX , CSV)

Na oficiálním sankčním seznamu najdete jméno ruského oligarchy či koncernu. Nenajdete tam však firmy, které vlastní, jako například společnosti Strabag, ČKD Blansko či Škoda JS. To je praktický problém pro poskytovatele dotací, zadavatele veřejných zakázek a vlastně libovolnou firmu, která nechce svým byznysem podporovat ruskou agresi.

V posledních dvou týdnech jsme v intenzivním kontaktu se 3 ministerstvy a desítkou redakcí pracujících na stejném tématu. Připravili jsme řadu podkladů, které se následně staly předmětem interních analýz i medializace. Tak vznikla i myšlenka českého seznamu, po kterém je napříč úřady významná poptávka. Může totiž být vodítkem pro rozhodování dotačních orgánů či zadavatelů veřejných zakázek.  

Sčítáme firmy s ruským vlivem. Aplikace sankcí je ale obtížná.
Jaké firmy a domy u nás patří ruské smetánce ze sankčních seznamů? Tu otázkujsme minulý týden zkoušeli rozlousknout na základě prosby hned z několikaministerstev. I když si stát dělá i vlastní analýzu, dojde nejspíše k obdobnýmzávěrům. Leccos jsme našli, určitě ne vše. V projektu, který jsme pro…
Datlab - veřejné zakázky jednoduše a hospodárněJiří Skuhrovec

Na našem seznamu figuruje zhruba dvojnásobek firem a osob, než kolik jich bylo v posledních týdnech medializováno. I tak je neúplný, protože řada majitelů firem nadále zůstává skryta. Lepší však seznam přibližný než žádný - zejména pro exekutivu, která musí činit rozhodnutí teď.

Jak se dělá sankční seznam a proč je to tak složité?


Problémem "transpozice" evropských seznamů do české reality se zabývá řada institucí i novinářů. Výsledkem jsou zatím spíše jednotky průkazných zjištění, navzdory faktu, že podle špičkových výzkumníků by ruské elity měly mít většinu majetku skrytou v offshorech, typicky ve firmách a nemovitostech v Evropě a USA. Má přitom jít především o majetky ruských elit - zvláště oligarchů a politiků na sankčních seznamech.

Vazba např. mezi ruským poslancem a českou firmou může nabývat mnoha podob a ne vždy je možné ji vysledovat. Základem naší práce je analýza dat o napojení z českých i zahraničních rejstříků s pomocí automatizovaného softwaru. Typicky tedy vezmeme seznam všech osob na sankčních seznamech a vyhledáváme je v obchodním rejstříku, evidenci skutečných majitelů či jejich zahraničních mutacích. Takový přístup naráží na řadu problémů:

  • Nedostatky sankčních seznamů, transkripce azbuky. Evropský sankční seznam obsahuje často nepříliš dobře identifikované osoby - bez data narození či s atypicky přepsaným jménem do latinky. Existuje např. nejméně 8 způsobů, jak bývá zapisováno jméno ALEKSANDR SHAKUTIN (ALIAKSANDR, ALEXANDER...; obdobně SHAKUTIN, SJAKUTSIN, nemluvě o občasném užívání prostředního jména). Kvůli tomu vzniká řada nepřesností. Řešíme je využíváním jiných a úplnějších zdrojů, zejména sankčních seznamů USA a Velké Británie.
  • Špatně fungující české zdroje. Kdyby byla evidence skutečných majitelů spolehlivá, je půl problému vyřešeno. To není. Krom problému skrytých vlastníků (viz níže) v ní často záznamy jednoduše chybějí, nebo jsou nesprávné. Popsali jsme i případy, kdy osoba vlastníka v evidenci je zapsána včetně národnosti, ale v datových exportech národnost chybí. Problém řešíme kombinací různých rejstříků, čímž chybovost citelně omezíme.
  • Skrytí vlastníci. Nejhůře řešitelným problémem je skrývání vlastníků skrze offshorové struktury. Zde bohužel spolehlivé řešení neexistuje, přinejmenším ne v krátkodobém horizontu a bez zahraniční spolupráce (v rámci Rekonstrukce státu navrhujeme vládě alespoň dílčí řešení, postavená např. na zpřísnění zákonů o praní špinavých peněz). V Datlabu v omezené míře využíváme zahraniční rejstříky nebo nepřímé indikace vazeb na Rusko - vznikají tak rozšířené seznamy jako vhodný podklad pro investigativce a státní správu. U nich však panuje velká míra nejistoty, veřejné šíření bychom tedy považovali za nekorektní.

Provizorní seznam

Seznam nazýváme provizorní ze dvou důvodů. V prvé řadě jej považujeme za náhražku, dokud nevznikne závazný seznam vydaný veřejným orgánem (na ten pak velmi rádi odkážeme). V druhé řadě chceme zdůraznit jeho nezávaznost - je postaven na otevřených zdrojích a neumíme ručit za jeho úplnost a správnost. Navzdory těmto dvěma výhradám věříme, že námi vydaný provizorní seznam bude řada subjektů považovat za užitečný a že naše postupy mohou být inspirací (či přímo vstupem) pro přípravu seznamu lepšího. Ten totiž ČR potřebuje, jinak ekonomické sankce nebude možné prakticky aplikovat.